logo

Použité látky

Hedvábí – získáváme ze zámotků housenek uměle pěstovaného motýla bource morušového. Nejušlechtilejším druhem je hedvábí smotávané přímo z vnitřní části kokonů, tedy tzv. nekonečné vlákno, dlouhé asi 1000 m. Z vnější a dále ze silněji přilepené vnitřní vrstvy kokonu se získává šapové a buretové hedvábí. Jednotlivé druhy se liší strukturou a sílou tkaniny. Hmotnost se vyjadřuje gramáží v g/m2, což je počet nití, z nichž je utkán jeden milimetr hedvábné tkaniny.  Má schopnost pojmout vlhkost v množství až do 30% vlastní váhy, aniž by bylo na dotyk vlhké. Díky tomu se dobře barví a maluje se na něj. Špatně vodí teplo, proto má schopnost vyrovnávat výkyvy teplot – říkáme, že v létě chladí a v zimě hřeje. Je nejpevnější a zároveň nejpružnější textilní surovinou. Má třpytivý povrch díky odrazu světla od vláken, jejichž průřez není kulatý, ale trojúhelníkový. Druhů hedvábí je nepřeberné množství. Je jasné, proč je považováno za klenot mezi látkami.

  • Buret – tkanina s hrubším rustikálním nepravidelným povrchem, matná, z nestejnoměrných přízí, jež vytváří uzlíky v tkanině, vyrábí se z kokonů, z nichž se motýli již prokousali či jsou poškozené. Velmi příjemná na nošení
  • Brokát – lesklá, hustá látka vysoké hmotnosti s žakárovým vzorem
  • Krep – tkanina se zrnitým nebo mechovým povrchem, pružná díky krepové vazbě, střídají se zákruty většího množství přízí
  • Krepdešín – jemná, splývavá tkanina nízké hmotnosti v plátnové vazbě s krepovým povrchem. Je pevný, má velkou trvanlivost, málo se mačká, výborně se s ním pracuje a dobře na něm vynikne barva
  • Krep satén – tkanina střední hmotnosti s jemným povrchem, je utkána v atlasové vazbě, má lesklý líc a matný rub. Je elegantnější než satén, hodí se na společenské oděvy, trochu klouže.
  • Krep žoržet – nízké až střední hmotnosti, jemná, průsvitná, v plátnové vazbě, s mírným leskem, dobře se nosí, ale je náchylná k vytržení vlákna
  • Dupion – nepravidelné, až hrubé hedvábí, vinuté z dvojitých kokonů, střední hmotnosti, charakteristické jsou nepravidelnosti v lesku a síle. Obsahují místy části původního kokonu, což není vada
  • Źakár – obecně tkaniny s velkoplošnými vzory (damašek, brokát). Mechanismus tkaní umožňuje vyrábět neomezené množství a velikost lehce plastických vzorů
  • Šifon – průsvitná, jemná tkanina v plátnové vazbě, velmi choulostivá
  • Mušelín – velmi jemná tkanina nízké hmotnosti, utkaná v plátěné vazbě z točené příze
  • Pongé, habotai – hustá, lehká, jemná a hladká a neprůhledná tkanina nízké hmotnosti v plátěné vazbě. Dost se mačká, ale je velmi vhodné na malování a barvení, jeho jemnost a relativní pevnost vyhovuje kreativním technikám
  • Samet – měkká tkanina střední hmotnosti a hustým, krátkým vlasem, z rubu hladká
  • Šantung – tkanina malé hmotnosti nestejnoměrného plastického povrchu z režného hedvábí, z šapových (odpadních) přízí
  • Taft – tkanina tuhá střední hmotnosti v plátnové vazbě s hustou osnovou a jemným příčným rypsovým žebrováním. Má kovový lesk a krásnou strukturu a při pohybu šustí. Často v kombinaci se lnem, a to je velmi luxusní materiál, má velké množství obměn
  • Tussah – divoké hedvábí neboli plané, vytvořené ze zámotků volně žijícího bource, je hrubší a má skleněný povrch, je rovněž velmi pevné
  • Twil – měkká tkanina střední hmotnosti, oboulícní v keprové vazbě
  • Tyl – jemná tkanina vzhledu sítě nebo závoje z šestihranných oček, vzniklých vplétáním útkových nití do osnovy

Bavlna – se získává ze semen, která jsou ukryta v tobolkách bavlníku, přitom kvalita vlákna je přímo úměrná jeho délce: čím delší vlákno, tím kvalitnější a také dražší bavlna

  • Batist – hustě tkaná látka z jedné strany lesklá. Zpracovává se jako kaliko a hojně se používá jako dekorační látka
  • Brokát – může být utkaný i z bavlny, pak je možné jej i opatrně prát
  • Gingham – 100% bavlněná velmi hustě tkaná látka je většinou pruhovaná, přitom jeden pruh je bílý, skvělá v kombinaci s květinovým dezénem na polštáře
  • Chintz – východní látkaz bavlněných vláken s typicky východním květinovým a ptáčkovým dezénem je často lesklá. Praním se však lesk ztrácí, proto je lepší ji čistit
  • Kaliko – tkaná hrubá bavlna, krémová nebo bílá s přírodními a vláknovými nesrovnalostmi v mnoha hustotách. Je to levná látka, často na přípravu na šití, často na závěsy. Před použitím je nutné kaliko vyprat. Dost se sráží a žehlíme ještě vlhké
  • Krajka – často bavlněná
  • Organda (podobná i Organza)– nejjemnější bavlněná látka se speciální úpravou kyselinou, která jí dodá jedinečnost. Používá se na lehké závěsy a dekory, je možné ji prát i žehlit
  • Plátno – bavlněná látka vyráběná v mnoha hustotách, hodně se požívá na dekor v bytě, bývá nebělená, hrubá, barvená či jemnější
  • Provensálský potisk – zvláštní malé vzory místních motivů jsou ručně tištěny na jemnou bavlnu. Je odolná, měkká, snadno se zpracovává a používá se na prostírání, ubrusy, sáčky na levanduli apod.
  • Voál – jemná, lehká tkanina dnes z bavlny nebo polyesterových vláken, používá se na jemné závěsy, drapérie, snadno se udržuje, je možné jej lehce přežehlit.

Vlna – největšími producenty vlny jsou ovce, ale vlna se získává i z chlupů a srsti dalších zvířat: např. kašmír a mohér ze srsti koz, angora z králičích chlupů. Dalšími zdroji jsou srst alpak, lam a velbloudů. Střižní vlna je mezinárodní značka jakosti té nejkvalitnější dosud nepoužité vlně získané z živých, a především zdravých zvířat neobsahujících více než 7 % cizích vláken. Čistí střižní vlna jich obsahuje méně než 0,3 % jiných vláken. Vlna je odolná proti ušpinění, tak proti mačkání, vlna schne poměrně dlouho a dlouho, přesto dokáže přijmout až 40% vlhkosti: Co na vlně oceňujeme, je její hřejivost.

  • Tartan – původně skotská látka, kdy každý vzor náležel jednomu klanu. Složitý dezén, kostky jsou z několika určujících barev, tradiční vlněný tartan je velmi trvanlivý a při údržbě vydrží velmi dlouho
  • Tvíd – vlněná látka často používaná na obleky, mívá pravidelný jemný vzor

Len – jedna z nejstarších kulturních rostlin, jejíž vlákno se získává ze stonků jednoletých rostlin vysokých až 1,5m.

  • Lněná tkanina – má velmi hladký povrch, je proto matově lesklá. Předností je, že je odolná vůči ušpinění a nevytváří se na něm žmolky. Len výborně saje vlhkost, dokáže ji pojmout až 23 % a velmi rychle vlhkost uvolňuje, tím přispívá k přirozené termoregulaci organismu: proto je velmi vhodný pro letní oděvy, oděvy do tropických klimatů. Je také velmi pevný a odolný, za vlhka ještě více než za sucha. Jeho minusem je, že se mačká více než bavlna a je málo poddajný.